John Fitzgerald Kennedy

John F. Kennedy byl 35. prezidentem USA, nejmladším mužem, který kdy byl zvolen americkým prezidentem a stal se ikonou amerického liberalismu.

Tweet

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Všechny fotografie

JFK se narodil do rodiny zbožných katolíků Josepha a Rose Kennedyových. S vyznamenáním absolvoval Harvard (1940) a jeho disertační práce Proč Anglie spala, se díky jeho otci stala bestsellerem (v USA se prodalo 55 000 výtisků). O rok později vstoupil do námořnictva, kde velel torpédovému člunu, který byl v roce 1943 potopen japonským torpédoborcem – utržil tehdy zranění zad, které ho trápilo do konce života. V roce 1945 byl propuštěn do civilu a nějakou dobu se živil jako novinář.
O rok později zvítězil ve volbách a stal se kongresmanem za demokratickou stranu za oblast Bostonu. V roce 1953 se stal poprvé senátorem (znovuzvolen 1958) za stát Massachusetts, a ve stejném roce (12.září 1953) se... (více) oženil s Jacqueline Bouvier. V roce 1955 během zotavování z operace zad napsal knihu Profiles in Courage, která mu vynesla Pulitzerovu cenu za historii. 27.ledna 1957 po dvou rizikových těhotenstvích Jackie porodila dceru Caroline.
Roku 1956 se mu ještě nominaci na prezidenta získat nepodařilo, ovšem o pět let později, 20. ledna 1961, po vítězství v předvolební debatě s protikandidátem Richardem Nixonem, kterou sledovali televizní diváci po celých Spojených státech, se oficiálně stal prvním katolickým prezidentem USA. V jeho slavné inagurační řeči mimo jiné zaznělo i známé: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svojí zem.“ V témže roce (1960) senarodil i jeho další syn John junior.
Prvním problémem, který jej v úřadu čekal, byla snaha o oživení americké ekonomiky, s jejíž stagnací se projevil i problém poměrně vysoké nezaměstnanosti. Tuto situaci řešila jeho vláda pomocí daňových reforem, jejichž dopad na ekonomiku USA je hodnocen jako pozitivní. Některé body jeho volebního programu se mu dařilo prosazovat velmi obtížně, těmito body byla především nová koncepce ve školství, zdravotnictví a bydlení. Velkým problémem byla otázka občanských práv. Segregace černošského obyvatelstva na Jihu se projevila v několika krizích, zejména pak při zákazech přístupu černošských studentů na některé jižanské univerzity.Přestože Kennedy podporoval myšlenku rovnosti všech lidí, podařilo se mu díky slabé pozici v rámci politického rozložení sil prosadit jen minimum nových zákonů o občanských právech.
Zahraniční politice, ve které se cítil silnější, dominovalo soupeření se Sovětským svazem. Studená válka a celkové rozložení sil dvou velmocí mělo ovšem vliv na to, že i ostatní problémybyly do velké míry vždy otázkami soupeření s vlivem Sovětského svazu a komunismu jako takového. JFK byl v zásadě odpůrcem zbrojení, nicméně neústupnost N. S. Chruščova času vedla k nutnosti zvyšovat výdaje na obranu. Velkým neúspěchem jeho zahraniční politiky byl pokus o svržení Castrova režimu za pomocikubánských emigrantů v dubnu 1961 (tzv. invaze v Zátoce sviní). Kvůli naprosto nedokonalé přípravě a špatnému odhadu politických, vojenských i špionážních složek, akce selhala. Krize ve vztahu se Sovětským svazem nastala po postavení Berlínské zdi, kdy dal Kennedy Chruščovovi jasně najevo, že hodlá Západní Berlín bránit i vojenskou silou. Rusko se následně rozhodlo umístit na Kubu atomové zbraně a rakety, které by jim umožnily útok na východní pobřeží USA. Přestože tlak zejména ze strany armádních kruhů na přímý zásah, bombardování, invazi či jiný vojenský způsob konfliktu byl poměrně silný, rozhodl se Kennedy nakonec tváří v tvář hrozbě nukleární války, zahájitnámořní blokádu Kuby a vyzvat Sověty veřejně, aby ustoupili.V televizním projevu 22. října 1962, který sledovalo 100 miliónů lidí, varoval Chruščova, před uvrhnutím světa do války a řekl, že Spojené státy nemohou takovéto ohrožení své bezpečnosti tolerovat. Usvědčil Sověty ze lživého tvrzení, že na Kubu jsou dopravovány pouze obranné prostředky. Sověti evidentně s takovou reakcí nepočítali a byli zaskočeni, 28. října po diplomatických jednáních své rakety z Kuby stáhly výměnou za veřejnou záruku USA, že neprovedou invazi na Kubu a za skryté ujednání, v rámci něhož USA stáhly jaderné střely ze základen v Turecku.
Součástí americko-sovětského souboje byl také souboj vdobývání vesmíru. Po sovětských úspěších na tomto poli byl nucen reagovat a v květnu 1961 představil ve zvláštním poselství v Kongresu, ve své době smělý a neuvěřitelný plán, do konce desetiletí poslat lidskou posádku na Měsíc a zajistit její bezpečný návrat. Tím vlastně odstartoval program Apollo, který byl završen 20. července 1969 první krokem člověka na Měsíci.
Jeho plány na znovuzvolení přeťal atentát, který na něj byl spáchám během cesty do Dallasu Lee Harveym Oswaldem. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo dopaměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli.

Knižní publikace, které napsal JFK
Why England Slept, New York 1941.
Profiles in Courage, New York 1955, (Pulitzerova cena).
A Nation of Emigrants, New York 1958.
The Strategy of Peace, New York 1960.
To Turn the Tide, New York 1962.
The Burden and the Glory, New York 1964. (skrýt)

Veřejné vzkazy

Poslat osobní, neveřejný dopis | Co to je?

♥ 29. května 1917, Brookline, Massachusetts, USA
† 22. listopadu 1963, Dallas, Texas, USA

Profil založen: 20.5.2012
Správce: Petr Kašpárek